Bellinka ♥

O čem bude dnešní článek? Bude o mém pejskovi Belle, která je snáma už dva roky

Je to velká slečna. Pamatuji si, když jí brácha dostal k 1. sv přijímání. Všichni jsme z ní měli radost a byla taková malinka až jsme měli strach, že jí zašlápneme. A nejlepší bylo, když jsme vybírali pro ní jméno. Každý jsme chtěli jiné jméno a najednou tatka přišel s Bellou. Já jsem byla hned pro jelikož jsem byla totálně zblázněna do Stmívání. A ikdyž brácha nebyl nadšený tak se mu to jméno líbilo.

Hned  si každého omotala kolem prstu. I když na brachu pořád štěká, s tatkou si nejraději hraje a hlavně ho kouše a mě a mamku má na mazlení. Je to naše princezna. A hlavně je celá po mě :D Ráda spí, nenechá si všechno líbit a je vybíravá a hlavně vypočítavá. 

Nevím, co bych si bez ní počala. Vždy když hraji na keyboard tak si lehne ke mě na klín a poslouchá. Nebo když ráno je vzhůru a aktivní tak se doprošuje at jí hladím. Nebo ke mě příjde se svou oblíbenou hračkou a chce at si s ní hraji. Je to ten nejlepší přítel :-)

Jako štěňátko a pár dní u nás

Ostříhaná 

 Když spinká

Když na ní zavolám

 A jako hrdinka, která přišla spasit svět

Anett

Osmnáct

Tak už mám osmnáct. Stárnu. Už asi půl roku jsem z toho měla depku, že bych já měla být plnoletá.

Ale na jednu stranu to je super. Vlastně se nic s tím nemění. I když u mě trošku jo zdám se víc sebevědomější a nevím čím to je.

Ale i tak je zajímavé že na tom světě jsem už osmnáct let. 

Strašně to utíká. Nedávno jsem dělala přijímačky a za rok mám maturovat. Děs! 

Strašně se toho bojím, ale dnes je můj den a jak to tak vypadá ještě ho budu oslavovat měsíc :D

Ale nebojte se toho jak já. Je to úžasný pocit vědět, že rozhodujete sami za sebe a nikdo není za vás zodpovědný. Jen si toho potom užívejte :-)